Rolavské vrchoviště v Krušných horách

Sobota byla skvělá! V pátek po práci jsem vyrazil směrem Krušné hory a Přebuz, abych chytil východ slunce v místním vrchovišti. Cesta se mi protáhla kvůli omezením spojeným nejčastěji s výstavbou dálnice. A pak ještě kvůli uzavírce těsně před cílem, kdy jsem musel dalších 20 minut vše objíždět. Dojel jsem chvíli před 23. hodinou, a z nějakého důvodu ještě nemohl usnout. Vědomí, že ve 4 hodiny bych měl vstávat na východ, mě nijak neuklidňovalo.

4:00. Zvoní první budík. Okamžitě jsem ho zamáčkl, a sám byl překvapený, že jsem se konečně dobře vyspal v autě. Tuto noc jsem zkusil spát na přední sedačce, protože v kufru ani vzadu jsem se nedokázal pořádně vyspat. Dal jsem si ještě 10 minut a pak vylezl ze spacáku. Venku už bylo dost světla, východ byl stále ještě daleko. 

Posbíral jsem potřebné věci, zamknul auto a vyrazil za východem. Po 30 metrech od auta jsem se podíval směrem na vrchoviště a začal sbírat spadlou bradu ze silnice. Začal jsem lovit foťák, točil všemi kolečky, která na něm jsou, a pokusil se zachytit co nejlepší fotku zbarveného nebe nad mlžnou krajinou, ze které pouze trčí pár stromů. Chvíli na to jsem se už prodíral vysokou trávou s cílem najít ještě lepší úhel. To se mi ve výsledku stalo osudným, protože mi boty i nohavice kalhot kompletně promokly.

Strávil jsem v mokrém oblečení další 3 hodiny, kdy jsem procházel vrchoviště a užíval si mlhavou krajinu. Rozhodně to stálo za to, tyto pohledy jsem nikdy neviděl na vlastní oči. 

Po celou dobu mi nedocházelo, že oblečení mám durch. Vůbec jsem si to neuvědomil, dokud jsem nepřišel k autu. Z bot jsem mohl vodu pomalu vylévat, ponožky ždímat a kalhoty na tom nebyly o moc líp. Neměl jsem nikde možnost to usušit a chodit celý den v mokrém by nepatřilo mezi mé nejbystřejší nápady. Rozhodl jsem se, že bude lepší výlet zkrátit a vyrazit domů. Po cestě jsem se zastavil v bývalém opuštěném domě a zajateckém táboře. Z dolu se stala populární destinace pro urbex a neoslovilo mě to nijak extra. Po asi hodinovém toulání se po okolí jsem konečně vyrazil směr domov.